S cílem usnadnit uživatelům používat naše webové stránky využíváme cookies. Kliknutím na tlačítko "OK" souhlasíte s použitím preferenčních, statistických i marketingových cookies pro nás i naše partnery. Funkční cookies jsou v rámci zachování funkčnosti webu používány po celou dobu procházení webem. Podrobné informace a nastavení ke cookies najdete zde.

info@svetnakolejich.cz

737 331833

Šárka Drobilová






Úvod » H0-VAGÓNY » HO-NÁKLADNÍ » KOTLOVÉ » BRAWA 49632 H0 - KOTLOVÝ VŮZ Ra "VDP", ČSD


        

BRAWA 49632 H0 - KOTLOVÝ VŮZ Ra "VDP", ČSD

novinka
skladem

 

Skladem: 1 ks
Číslo produktu: BR49632
VÝROBCE: BRAWA
MĚŘÍTKO: HO
EPOCHA: Ep.3
ŽEL.SPRÁVA: ČSD
DÉLKA: 142 mm
bez DPH : 908,26 CZK
s DPH (21 %):
1 099,00 CZK

do košíku:
  ks  

Kompletní specifikace

BRAWA 49632 H0 - KOTLOVÝ VŮZ Ra "VDP", ČSD
NOVINKA 2026
VDP:
Vznikla v roce 1908 jako Dělnická nákupní a výrobní společnost
V roce 1928 byl název upraven na Velkonákupní společnost družstev (zkratka VDP zůstala zachována)
Historická budova VDP se nachází na adrese Těšnov 5, Praha 1. Dnes zde sídlí Družstevní Asociace ČR.
V letech 1939/40 vyvinuly vagonárny v Kolíně nad Rýnem-Deutz a Uerdingenu lehký čtyřnápravový cisternový vůz. V přímé souvislosti s tím Westwaggon také vytvořil prototyp vanového tendru, který byl později použit k připojení válečných lokomotiv BR 42 a 52. Tento vývoj byl poháněn především armádou, protože vyžadoval přepravu obrovského množství ropy a paliv pro zásobování. Pro maximalizaci využití dostupné oceli byla v plné míře použita lehká konstrukce, stejně jako u všech válečných konstrukčních metod – ačkoli, jak se brzy ukázalo, na úkor trvanlivosti. Oba výrobci poté vyvinuli vagony se samonosnými cisternami. Zatímco Deutz se spoléhal pouze na koncové díly, Uerdingenova konstrukce zahrnovala také podélné nosníky z úhlových profilů, které měly pomáhat absorbovat podélné tlakové síly. Hlavní specifikace obou variant byly shodné: délka přes nárazníky byla 12,40 m, osová vzdálenost podvozku 6,60 m a objem kotle 63 m³. Vzhledem ke kompaktní konstrukci vedla tato kapacita k problémům se zatížením náprav a měřidel, což znamenalo, že kotel nemohl být na všech trasách zcela naplněn. Jako pojezdové ústrojí byly použity lisované ocelové podvozky s rozvorem 2,00 m. Vozy vyrobené do roku 1945 používala společnost Wifo a ropné společnosti k zásobování Wehrmachtu. Po roce 1945 různé evropské společnosti reprodukovaly tyto vozy v dále rozvinuté podobě, včetně pražské Tatry již v roce 1946. V roce 1955 dodala společnost SEAG téměř 500 vozů vyvinutých podle konstrukce Uerdingen Dopravnímu sboru Spojených států (USTC). Mnoho vozů bylo v důsledku války ztraceno nebo zůstalo u jiných evropských státních železnic. Vozy nacházející se ve spádové oblasti západních okupačních zón byly převedeny do společnosti VTG, která v roce 1951 vznikla z bývalé společnosti Wifo. Kromě toho společnosti zabývající se minerálními oleji používaly další vozy jako vozy kategorie P a fungovaly jako hlavní nájemci vozů VTG. Vozy, které zůstaly u DR (Východoněmecké státní dráhy), zůstaly ve vozovém parku státní dráhy a byly pouze dlouhodobě pronajímány, především rafinérii PCK ve Schwedtu nad Odrou. Poslední z těchto vozů byly vyřazeny z provozu až v 90. letech 20. století a často nadále sloužily jako železniční servisní nebo nádražní vozy. V této funkci byly často k vidění i po přelomu tisíciletí.
MWYyZT